Tiskové zprávy

Aktualizace statistické ročenky zpřístupňuje nejnovější informace o stavu zemědělské půdy v ČR

Aktualizovaná forma statistické ročenky zpřístupňuje nejnovější informace o stavu zemědělské půdy v ČR. Březnová aktualizace ročenky doplňuje stupně erozní ohroženosti (SEOP) pro vodní erozi a data pro větrnou erozi na těžkých půdách, aktualizuje data BPEJ a LPIS a všechny informace, které z nich vycházejí. Došlo k aktualizaci hranic správních jednotek. Nová funkce umožňuje generování reportu pro vybranou statistiku do PDF. Statistickou ročenku půdní služby nalezete na geoportálu SOWAC-GIS či přímo na adrese http://statistiky.vumop.cz/.

MZe ČR – Sekce zemědělských komodit ve spolupráci s VÚMOP, v.v.i. připravili pro všechny zájemce veřejně přístupnou aplikaci, která poskytuje statistické údaje o stavu zemědělské půdy v ČR. Projekt poskytuje unikátní informace o degradacích půdy, jakými je například vodní a větrná eroze, acidifikace či utužení, ale i rozsáhlou skupinu informací o půdních vlastnostech a charakteristikách.

Aplikace umožňuje uživatelům zobrazit statistická data nejen za celou republiku, ale i podrobnější za další kraj, okres, obec i katastr. V mapové části aplikace jsou dostupné mapy ke všem vyhodnocovaným charakteristikám, je tedy možné si udělat představu např. o prostorovém rozmístění nejkvalitnějších (a tedy nejcennějších) půd či naopak půd ohrožených jednotlivými formami degradací.  

Statistické údaje ze zvoleného území se zobrazují v přehledných grafech a tabulkách, a to jak v procentním zastoupení, tak i v hektarových výměrách jednotlivých kategorii. Aktuální hodnoty lze přehledně porovnat s hodnotami předchozích let a sledovat tak jejich vývoj. Informace získané z tabulek, grafů či mapových vrstev mohou dobře posloužit např. při rozhodování o realizaci účinných ochranných opatření.

Zemědělská půda jako základní výrobní prostředek v zemědělství je neustále ohrožována různými způsoby degradace. Například vodní erozí je aktuálně ohroženo více než 50 % celkové rozlohy zemědělské půdy. Dostupnost aktuálních a nezkreslených informací o stavu zemědělské půdy tak může výrazně přispět k snížení negativních dopadů této situace.

 

Mapová aplikace pomůže rozhodovat v oblasti ochrany podzemních vod

Odborníci na životní prostředí mají k dispozici nový nástroj, který zpřesňuje hodnocení zranitelnosti podzemních vod zejména před plošnými zdroji znečištění. Vědecký tým v čele s RNDr. Pavlem Novákem, Ph.D. vytvořil Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která může zlepšit management ochrany zdrojů povrchových a podzemních vod. V současné době tento mapový podklad nachází široké uplatnění v plánech oblastí povodí i v oblasti rozhodovací a vyjadřovací činnosti státních podniků Povodí.

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) je dostupná ve specializované mapové aplikaci na geoportálu SOWAC-GIS na adrese https://zranitelnost.vumop.cz/

Podzemní voda je těžko nahraditelným zdrojem vody zejména v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Její znečištění je rizikem, které je nejen problémem ekologickým, ale i ekonomickým. Náklady na úpravu znečištěné vody či její nahrazení zdrojem jiným mohou být enormní. Sanace kontaminovaného zdroje může být nemožná nebo velmi obtížná a nákladná. Vědci již několik let varují, že voda bude i v našich podmínkách čím dál více strategickou surovinou.

Při hodnocení rizik je důležité vycházet z co nejpřesnějších údajů. Proto RNDr. Pavel Novák, Ph.D. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. spolu s kolegy z firmy GEOtest a.s. z Brna vypracovali Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která byla vytvořena na základě syntézy hydropedologických a hydrogeologických charakteristik a vyjadřuje potenciál rizika vyplavování nebezpečných látek do podzemních vod.

Každá dílčí vrstva je rozdělena do pěti kategorií, kde hodnota 1 znamená nejzranitelnější oblast, hodnota 5 pak oblast zranitelnou nejméně. Jejich syntézou pak vznikne mapa, která bere v úvahu jak charakter horninového prostředí, oběh podzemních vod a průtočnost kolektoru, tak i kvalitu zemědělských a lesních půd, které významnou měrou ovlivňují, zdali a jak znečištění bude postupovat do prostředí horninového. Vláhová bilance pak zpřesňuje celkový výpočet z hlediska dotace podzemních vod.

Garantem vrstvy zranitelnosti horninového prostředí je GEOtest a.s. Garantem vrstvy zranitelnosti půd, která vychází z analýzy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Garantem vrstvy kategorizace lesních půd je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (UHUL). Pro hodnocení zemědělských půd byly vybrány ty parametry, které mají vliv na infiltrační schopnost půdy: hlavní půdní jednotka, sklonitost, expozice a hloubka půdy. Vlastnosti lesních půd byly získány z veřejně přístupných děl a oblastních plánů rozvoje lesů spravovaných UHUL a dále pomocí vyhodnocení leteckého snímkování. Hodnoty vláhové bilance byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) za období 1961 - 2010.

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) vznikla v rámci výzkumného projektu NAZV QH 82096 s názvem „Vytvoření konceptuálního modelu tvorby syntetických map zranitelnosti podzemních vod a srovnání s modelem DRASTIC“ s dobou řešení 2008 – 2012.

Stránky